|
|
Biolog a filosof Zdeněk Neubauer. Studie k intelektuální biografii.
Nováková, Lucie ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Palouš, Martin (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
disertační práce Biolog a filosof Zdeněk Neubauer Studie k intelektuální biografii Předmětem výzkumu disertační práce je osobnost a dílo českého biologa a filosofa Zdeňka Neubauera v dobových vědeckých a společenských kontextech, ve vybraných aspektech, soustředěný převážně na období od počátku jeho vědecké činnosti do devadesátých let. Zaměřuje se obecně na jeho intelektuální biografii se snahou postihnout, popsat a informačně ucelit ty stránky jeho díla a odborných aktivit, kde dosud potřebné souvislé informace nebyly k dispozici. Základní metodologií práce je kvalitativní výzkum s co největší možnou kritickou objektivitou. Dílčí nezbytné hodnotící a interpretační postupy jsou podřízeny tomuto základnímu přístupu a cílům. Text disertace je rozdělen do deseti kapitol, jež strukturují Neubauerův život do tematických celků. Kapitoly jsou částečně uspořádány chronologicky, většina témat se však prolíná celým dílem, proto má tato struktura pouze pomocný charakter. Členění kapitol je následující: Dětství, Neapolský pobyt, Serratia marcescens, Dopis o biologii, Paul Ricoeur a rehabilitace subjektu, Duch a příroda, Střetnutí paradigmat a Války o vědu, se stručným náčrtem Neubauerovy koncepce tzv. eidetické biologie. Práci doplňují čtyři soubory příloh. Příloha A přináší bibliografii Zdeňka Neubauera....
|
|
| |
|
|
Friedrich August von Hayek a otázka evoluce liberálních pravidel
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Hříbek, Tomáš (oponent)
Tématem předkládané práce je vztah politické a morální filosofie k epistemologické a metodologické pozici v rámci díla Friedricha Augusta von Hayeka. Cílem práce je v obecné rovině obhájit tvrzení, že Hayekova filosofie je aplikací epistemologických a metodologických pozic do morální a politické filosofie, a že tato aplikace je výkladově implementována kontinuálním vymezováním základních teoretických pozic vůči filosofické tradici. Toto obecné tvrzení je v práci rozpracováno v rámci několika perspektiv. První perspektiva staví do popředí pojem poznání, a to jak ve smyslu určitého pojetí racionality, tj. povahy rozumu a lidského myšlení, tak ve smyslu vymezení povahy a limitů vědeckého poznávání. Ta druhá sleduje vývoj Hayekova myšlení, přičemž výkladově poukazuje na ty aspekty jeho filosofie, které jsou rozpracováním tezí jeho myšlenkových souputníků v rámci Rakouské ekonomické školy či klasické sociologie. Tato perspektiva zároveň ukáže, že v určité fázi svého myšlení se těmto svým předchůdcům Hayek významným způsobem vzdaluje, zejména v rámci uchopení individualismu. Třetí perspektiva ukazuje hlubší kořeny některých Hayekových pozic v rámci novověké filosofie, přičemž na základě kritiky konstruktivistického racionalismu lze jeho dílo uchopit jako navazující na klíčové koncepty Davida Huma. Hayek...
|
|
|
Epistemologické úvahy
Novotný, Vojtěch ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tématem této magisterské práce je studium lidského poznání reálného světa. Práce obsahuje vymezení filosofické disciplíny epistemologie, zabývající se teorií poznání, uvádí její historii a vztah k ostatním filosofickým disciplínám, zejména ontologií. Práce detailně studuje jednotlivé epistemologické koncepce, a to jak z hlediska epistemologie, tak z hlediska ontologie, včetně subjekt objektového konceptu poznání. Práce studuje poznání z hlediska zdrojů poznání, tj. empirické, racionalistické a iracionalistické směry až po analytickou epistemologii a kritický racionalismu 20. století. V práci je uveden přehled nevýznamnějších filosofů a jejich koncepcí lidského poznání, tj. Platón, Aristoteles, Descartes, Locke, Berkeley, Hume, Kant. Práce studuje vztah poznání a hodnocení, tj. axiologii. Práce studuje koncepce pravdy, a vědění. Práce studuje koncepci evoluční epistemologie, její teoretická východiska, principy přírodní a kulturní evoluce, fylogenetické, epigenetické a pojmové poznání.
|
|
| |
|
|
Falibilismus a sémiotika Charlese Sanderse Peirce
Macháček, Martin ; Karľa, Michal (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem Peircových textů Questions Concerning Certain Faculties Claimed for Man a Some Consequences of Four Incapacities zaměřeným na genezi falibilismu a jeho závislost na teorii reprezentace. Peircova epistemologická pozice je zde artikulována na pozadí odmítnutí fundacionalismu a jeho podmínek (např. intuice a introspekce), které jsou chápány, vzhledem k charakteru našeho poznání vnějšího světa, jako nepodložené hypotézy. Cílem práce proto bude zjistit, jak se Peircova epistemologie může obejít bez jistoty pevných základů fundacionalismu. Klíčová slova: Peirce, falibilismus, reprezentace, kritika fundacionalismu, inference, epistemologie
|
|
|
Pojetí mysli na počátku novověké tradice
Kadlec, David ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce se zabývá pojetím mysli u Johna Lockea a René Descartese. Hlavní pozornost je věnována schopnostem lidské duše, čili chápavostí a vůli, a též její ontologické povaze. Jsou kladeny otázky o druhu substance, kterou mysl je, o identitě osobnosti, svobodě vůle a způsobech poznávání. Systémy jsou po uvedení kriticky zkoumány, a srovnávány co do jejich silných a slabých stránek. Rozdíly mezi oběma filosofy se nejzjevněji ukazují ke konci práce v názoru na nehmotnost či hmotnost mysli. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
| |
|
|
Pojetí kauzality u Davida Huma
Pakandl, Martin ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na pojetí kauzality u skotského filosofa Davida Huma. Stěžejní pro nás budou jeho dvě díla: Zkoumání o lidském rozumu a Pojednání o lidské přirozenosti. Na začátku v krátkosti uvedu čtenáře do intelektuálního prostředí novověké filosofie, která zásadním způsobem ovlivnila způsob, jakým Hume přistupuje k problematice vztahu příčiny a účinku. Především nás v tomto ohledu budou zajímat rozpory mezi racionalistickou a empirickou teorií poznání. V další části se budeme zabývat tím, jak nahlíží na možnosti lidského poznání sám Hume. Bude to pro nás důležité především z toho důvodu, že se díky tomu naučíme používat terminologii, se kterou se setkáme dále při rozboru vztahu příčinnosti. Klíčovou úlohu zde má teorie idejí, jejíž základní premisou je, že všechny obsahy naší mysli mají svůj původ ve zkušenosti. Prvně se vyskytnuvší percepce nazývá impresemi, jejich následné kopie, s nimiž pracuje naše mysl, pak idejemi. Ideje jsou zpracovány dvěma mohoucnostmi - pamětí a obrazností. Dále nás bude zajímat rozdělení předmětů lidského poznání na dvě základní kategorie, a to na vztahy idejí a faktické okolnosti. Zaměříme se především na analýzu faktických okolností, protože ty vyjadřují závěry, které činíme o světě kolem nás a jsou založené na předpokládaném kauzálním vztahu mezi...
|
host ::
RSS.